tak v rodině z naší strany se nikdy moc nepilo, páč děda byl alkoholik a měl agresívní sklony (umřel brzy, takže to znám jen z vyprávění), ale ani se nijak zvlášť neslavilo. naopak od manžela je nemyslitelná návštěva bez skleničky, takže tam se bere jako normál, že na stole musí být alkohol a taky se pobízí...
nijak to neřeším, když chci, napiju se, když ne, tak s díky odmítnu a co si myslí, je mi putna (naštěstí nejsou ti echt přesvědčovací a jestli si o mě myslí něco, tak ať si myslí, já si o nich taky myslím své
akorát mě někdy štve, že to manžel přežene, a někdy mám pocit, že tchýně dělá takové to - "pojď se honem napít, dokud můžeš"
návštěvám samozřejmě alkohol nabízím, u nich by to bez alkoholu nebyla oslava (ty z manželovy strany), jinak s kámoškou dáme vínko, když vím, že návštěva alkoholu neholduje, tak ho nenabízím - prostě podle toho, kdo k nám jde na návštěvu, tak zhruba vím, zda pije či ne