Já to vůbec neslavím už hodně let. Jsem doma, bydlím sama, na koledu ke mně nikdo nezvoní, nebydlím na vesnici a tady chodí koledníci jen tam, kde někoho znají. Nicméně v dětství jsem byla nucená otevřít každému, ve dveřích se otočit, nechat si namlátit na zadek, vyposlechnout si básničku a rozdávala jsem vejce. Jestli jsem si někdy přála umřít, bývalo to vždy na velikonoční pondělí. Bývalo mi doopravdy hodně hodně trapně a už to nikdy nechci zažít.