Tebe nepřesvědčuju, tobě odpovídám. Extrém v tom žádný nespatřuju.
Svoje děti přesvědčovat nemusím, jsou v pohodě, když něco chtějí, zeptají se, když to nejde, vezmou to, když to jde, ale nechce se mi do toho, diskutujeme a buď mě o svých důvodech přesvědčí nebo ne, i pak moje stanovisko bez problémů respektují.

Nekonzumovat vše, co mám, hospodařit a pěstovat si něco jako vědomou skromnost možná považuješ za extrém, to je ovšem tvůj problém, ne můj, pro mě je to norma.