Sedmá,
to není náš pes. Jeho pán si myslí, že úžasně poslouchá. Spočívá to v tom, že mu třeba řekne sedni, asi tak čtyřikrát, pak si pes tak nějak sedne, lehne, přičemž za chvíli zase odkráčí a nereaguje, ale toto je bráno už za to, že poslouchá.
Když tam jsme, on je fakt velkej, vyběhne, skáče, tak co já s ním můžu udělat, když váží pomalu víc než já? Já to se psy prostě vůbec neumím, v životě neměl ani nikdo blízký ani kamarádi žádnýho. Takže fakt nevím, jak reagovat.
No a vzhledem k tomu, že neposlechne pána, tak ho radši šoupnou za plot na druhou půlku zahrady, aby dal pokoj.