Hlavně se musí chovat racionálně. Zkusit, ať sám definuje, co to znamená mít rád / nemít rád, nebo cítit se za někoho zodpovědný. Ať si sám určí, jak věci vyřeší, co obětuje ve prospěch toho, co chce. V životě je často něco za něco. A musí tyto hodnoty přijmout. Ano, tento věk mi přišel u syna taky náročnější než současný (15). Ale časem pochopil, že většinou je lepší do školy jít, že se může velice dobře bavit i střízlivý, že je lepší mít fajn kamarády, že pocit z úspěchu je fajn... A já ho pak nechám jít na metalový festival, nechám ho randit s holkou, občas ho omluvím ze školy, když padá na hubu. Cesta k tomu je empatie, upřímnost, láska a pro mě i humor.