Většinou bývá zápočet méně náročný než zkouška - třeba odevzdání nějaké krátké práce, referát, písemka/y, ale v malém rozsahu. Zkouška je už větší brutus.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak školy navíc mají systém kreditů, tj. za udělanou zkoušku odpovídající počet kreditů. Na uzavření ročníku, připuštění k bakalářským nebo státním zkouškám je potřeba dosáhnout určitého počtu kreditů a mít zkoušky z povinných předmětů. Já třeba měla doporučený průběh studia takový, že většinu kreditů mi pokryly povinné předměty, plus jsem si zapsala pár výběrových seminářů. Manžel, tatáž škola, ale jiný obor, měl povinné přednášky jen do druháku a pak už vybíral přednášky podle toho, který obor chtěl u státnic. A semináře a nepovinné přednášky mu pokryly asi tak půlku kreditů.