DaVinci, taky tak. Já jsem ráda, že se děti kamarádí s fajn jinýma dětma, jejich rodiče znám max. od vidění z třídních schůzek (i když pár kamarádek mezi nimi mám, sedly jsme si i jako kamarádky), přespat u nás můžou, občas se kluci domluví ve škole a nám to jen oznámí - znají míru, není to moc často:)

A jak píše Lassie, mám pak naopak větší klid, kluci se někam zavřou, občas sejdou pro něco k jídlu, cizí děti se tu chovají velmi zdvořile, pohoda

Já nikdy nikde spát nesměla, ani nikdo u nás, máma byla trošku studený čumák a chtěla doma svůj klid, mě tu jedno dvě děti navíc k našim třem nijak nevadí...