Občas a nemám s tím problém. Jejich maminka jsem napořád . Jinak, já svojí mamce říkám asi od 7. třídy jménem a ještě ani né jejím vlastním, úplně cizím. Nikdy jí to nevadilo, říkají jí tak nakonec i kamarádky a příbuzní. Naše děti jí říkají babičko, ale pokud o ní mluví, také používají k babičce to cizí jméno. Ale jim je vlatní, protože nikdy jiné ani neslyšeli . Jak se ale babička správně jmenuje, to vědí.