Sbírala jsem všechno možný. Třeba kaktusy, bylo jich strašně moc. Ty jsem částečně rozdala, částečně mi je vyhodila máma (měla mánii sušit nad nimi ručníky, ty pak na ně padaly a utřít se po koupání bylo martyrium).
Sbírka cvrčků mi uprchla asi v 7. třídě a žila pak několik let v předsíni.
Ze sbírky svatých obrázků se staly záložky do knih.
Sbírka kyzů zmizela ještě když jsem byla na střední škole.
Sbírka velkých kamenných konkrecí kupodivu taky, ale na to musel mít někdo přinejmenším kolečko a pár hodin ji stěhovat.
Sbírka knih se utěšeně rozrůstá (i když už 7 let nic nekupuju), s čímž také stoupá jistota, že bez kamionu se nemám šanci případně odstěhovat.