30.1.2003 Názory - strana 7
Rána pod pás ženskému sebevědomí
TISKNI ČLÁNEK



POŠLI EMAILEM



Marie Součková se spolu s Petrou Buzkovou staly ministryněmi po vyčerpávajícím postním období, v němž naše politická scéna zamlžovala existenci ženského politického pohlaví. I proto jsou nyní obě ministryně vystaveny ostrým zrakům občanek, které od nich cosi očekávají. Ministryně neobhajují jen své politické cíle, nehasí jen odborné problémy svěřených ministerstev, ale reprezentují i ženský pohled na svět. Vytvářejí vzory pro mladé začínající političky, podhoubí pro aktivní voličky, zázemí, opodstatnění a budoucnost pro jejich politickou práci. A to by si obě měly velmi citlivě uvědomovat. Mají totiž na rozdíl od svých mužských kolegů ještě jeden úkol: ukázat, že jsou ve vládě českým ženám k užitku. V tomto kontextu je jeden z prvních kroků nové ministryně - dlouho vyhlížené ženy v tak důležitém postavení - vysloveně paradoxní. Protože antiženský. Ministerstvo zdravotnictví podalo pod taktovkou Marie Součkové v listopadu minulého roku návrh zákona, který zakazuje porodním asistentkám pomáhat rodičce při porodu doma. Budoucím matkám tedy nepřímo přikazuje rodit v nemocnicích, přijmout bez diskusí statut pacientky a mlčky nechat do vlastního porodního procesu zasahovat vědu. Rozhodnutí ministerstva je podpořeno lobby lékařů-porodníků, k nimž má lékařka Součková samozřejmě blízko. Marie Součková tedy záhy po svém nadějném nástupu poslala ženám překvapivý vzkaz. "Důvěru v ženské instinkty, spoléhání se na ženskou sílu a přirozenost fyzických i psychických reakcí si, milé ženy, nechte na své babské potlachy. V případě porodu je takové jednání vysoce rizikové a ohrožuje zdraví celé společnosti." Lékařské stanovisko vůči porodům v domácím prostředí, které jsou a po věky byly právě na výše jmenovaných reakcích a vlastnostech postaveny, může být jakkoli kritické! Nevraživost porodníků vůči porodním asistentkám (všimněte si užití mužského a ženského rodu, které přebírám z mediálního přetřásání sporu) může být jakkoli vědecky opodstatněná! Jejich zkušenosti s komplikacemi těžkých porodů doma jakkoli negativní! Důležitější roli než fyzické zdraví tu hraje celospolečenská psychologie žen. Symbolika celého sporu totiž může jít mnohem hlouběji, než jsou všichni zúčastnění ochotni připustit. To, že žena rodí doma, je výsledkem jejího svobodného rozhodnutí a výsledkem sebevědomého spolehnutí se na přirozenost a pevnost osobnosti. Žena svou přirozenost poslouchat umí a chce a nemocniční prostředí jí v tom z různých důvodů zabraňuje. Pokud se žena rozhodne rodit tzv. bezpečně, tedy v nemocnici-porodnici, je to také její svobodné rozhodnutí, ona ví, co ji k tomu vede, a pravděpodobně jí i takový porod vyhovuje. Má možnost volby a ví, že v obou případech jí bude nabídnuta odborná pomoc. V porodnicích pomoc porodníků, doma pomoc porodních asistentek. Tak by měl vypadat přístup otevřené společnosti k tématu plození jejích nových členů. Ženy jsou však z úst ministerské autority usvědčeny z toho, že jeden z jejich nejsilnějších instinktů nestojí za nic, že potřebuje dávky léků, hordy bílých plášťů, litry infuzí a sterilní nemocniční atmosféru. Doporučuje všem ženám - nejen rodičkám, aby se přestaly spoléhat samy na sebe a nechaly se kontrolovat. Doporučuje jim být strojem, který poslouchá, je závislý, ve vleku společenských pravidel a stereotypních představ a předsudků. Ne že by porod v nemocnici, která nevěří ženskému instinktu, všechny tyto mechanismy rozjížděl. My ženy jsme opravdu tradičně vychovávány tak, abychom své sebevědomí zpochybňovaly a odvozovaly od jiných atributů: peněz, mužů, dětí, atraktivity. Ve velké většině nejsme své, nevěříme v přirozenou krásu a sílu svého těla, přirozenost je nám naopak na obtíž a chutě ji za těžce ušetřené peníze ztrácíme v ordinacích plastické chirurgie a kosmetických salonech. Jako jsme strojem porodním, jsme strojem i v dalších svých společenských rolích: strojem na potěšení oka, na teplé večeře, na sex, na úklid, na zvýšení prodeje určitého výrobku. Ministryně Součková musí chápat, že zdůrazněním porodu v nemocnici zdůraznila i nedůvěru dnešní společnosti v sílu ženství, a musí si na konotace svých rozhodnutí dát velký pozor. Stejně tak může totiž přirozený porod symbolizovat znovunalezené sebevědomí a osvobození žen, které by mělo své důsledky ve veřejné a politické angažovanosti žen. Toho se však všichni s ministryní zdravotnictví v čele obáváme jako čert kříže. Zatím!
Autorka, publicistka, je redaktorkou i-zinu hlidacifena.cz

***

Hyde Park
Jak vidí české ministryně... Kateřina Jonášová

" Součková a Buzková by měly ukázat, že jsou českým ženám k užitku. "