Ono to není asi tak o výčitkách. Tvoje žena je dospělá, matka a manželka. Někteří lidé řeší alkoholem problém a pokud ten problém i s pomocí druhých objeví a vyřeší, můžou být v pohodě. Ale někteří lidé ani problém nemají-jen prostě přičichnou k chlastu a nikdo je nedokáže odtrhnout.
Můžeme mluvit o "zakopnutí", ale to by se netáhlo tak dlouho. To by jí už dávno muselo dojít, že tak žít nejde. Přijde mi, že zabere, jen pokud jí něco hrozí. A pak se opět vrátí k flašce.
Chápu, že Ti záleží na zachování rodiny, ale myslím, že ne za každou cenu. Prožila jsem dětství a dospívání s matkou alkoholičkou a můžu říct, že kdybych měla možnost volby, tak volím bez matky. Protože žít pocit, že jsem pro svou matku až na druhém místě a to za flaškou jde se mnou pořád. Matce jsem nikdy neodpustila a dneska s ní nemůžu ani mluvit přesto, že jí pomohla jedna léčba. Pro mě pozdě-bohužel.
Takže nejde o to udržet a netrhat rodinu-jde o to, v čem budou Tvoje děti vyrůstat a jaký to má psychický dopad na vás všechny. Snažíš se jí pomoc ze všech sil-marnost.Je dospělá, musí si možná pořádně sáhnout na dno a sama.
Nevím, píšu to hodně ze své zkušenosti dítěte a mám k alkoholismu -zvlášť k takovému trvalému-nulovou toleranci