Já s těma lidma pracuju. Alkoholiků, partnerů alkoholiků a dětí, jejichž rodiče byli alkoholici, mi prošly rukama tisíce.
BTW je to fakt skvělý dětství, ležet v posteli a třást se strachy, co zase bude. Vracet se ze školy se staženým žaludkem, jestli rodič bude normální nebo jestli má zase hladinku. Čelit citovým výlevům při opičce, neadekvátnímu chování, podezíravosti či výbušnosti; taky nezapomenutelné vzpomínky z dětství bývají na to, když dítě vlastního rodiče omývá ze zvratků či výkalů a tahá ho z WC, kde usnul, po podlaze na gauč do obýváku... jojo, není nad dětství s alkoholickým rodičem.
Tohle NIKDY nezůstává bez následků.