Přidat odpověď
Chtěla bych se vyjádřit jako "dítě" takové "mámy",mámy alkoholičky.Dnes jsem dospělá a stále tím trpím.Žila jsem s tím roky.Bohužel pili oba rodiče.Nedávno jsem zde psala příspěvek.Sama s tím bojuji s pomocí psychologa,dětí,manžela.Ano láska,ta jediná mě brzdí v tom dát ruce pryč od vlastní mámy.Ale je to jediná možnost!!!!Sama už mám nervy a zdraví narušené.Léčím se s autoimunitním onemocněním,které je ve většině případu od stresu.Dodnes se mi večer zdává o tom,jak mámu zvedám opilou ze zeme,jak do mě buší pěstmi když ji vylévám rum.Jak hrabu ve skříni a potřebuji ten rum najít,její tajné skrýše a výmluvy.Hledání důvodu proč pije.Hledání viníků.Můj otec,věčně nahý a pozvracený,přiotrávený s pěnou u pusy.Skřehotání a padání.Volání sousedů,babičky,sanitky.Vysvětlování a omluvy,proč moje máma není v práci.Vysvětlování kamarádům proč je moje máma taková,že ona vlastně nepije.Učila jsem se po nocích,abych mohla vystudovat.Nechtěla být taková,jako moji rodiče.Starám se o děti,aby nikdy nepoznaly to, co jsem zažila já.Do smrti to vláčím s sebou.Je STRAŠNĚ težké nechat být člověka,kterého milujeme,nechat ho zničit se a dívat se na to.Neumět pomoci.Nedávno mi můj psycholog řekl,že nejlépe pomůžeme člověku tak,že mu necháme svobodnou volbu,aby si pomohl sám.Kdyby manželka chtěla,pomozte.Když nechce,nechte ji "žít" podle svého.Pro sebe a svůj zdravý rozum,pro své děti a jejich klidné dětství.Pomáhat člověk může,ale nesmí se tím zničit sám.Na takové lidi se bohužel musí tvrdě,jinak to nepochopí.Budete roky ustupovat a zničíte sebe i děti.Věřte mi,vím o čem mluvím.Kika
Předchozí