Co blbnete, žádné vyhánění, tak jsem to nemyslela . Já taky používám kočárek a na noc dávám jednorázovky a dokonce jsem jednou rodila v porodnici Bezplenkovka se nám zrovna dnes nedaří vůbec (akorát jsem chytla druhou a další etapy kakání, kvůli první etapě jsem nicméně převlékala celé dítě ). Navíc si zrovna teď to (troj)mateřství vyloženě "užívám"

Lidi, stává se vám občas, že vás napadne, že byste ty děti na chvíli někam zavřeli? Ono je to vůči nim vlastně ohleduplné - člověku to umožní si odpočinout, uklidnit se... a je větší šance, že jim neublíží . Do teď jsem tady lítala jak superman od chvíle, co jsme přišli ze školky (už cesta bývá výživná, protože ty větší dvě se stihnou xkrát pohádat, kdo se první podívá na prasátka, kdo bude první přivázaný, kdo bude první u dveří z garáže, kdo mačká trojku, kdo bude první doma - tam dokonce dnes jeden druhého kousnul a druhý prvnímu na oplátku fláknul... a potom následuje dceřin pravidelný bojkot svlékání). Kdyby E. ještě chvíli spal, vyndám prádlo ze sušičky a poskládám ho (než bude totálně pokrčené, žehlit se mi fakt nechce ani nemám kdy), vyndám pleny z pračky a dám je sušit, dám prát zablácené věci z venku, jo a napiju se, měla jsem hroznou žízeň. Jenže se hnedka probudil, takže jsem ho svlékla, přebalila, nakojila, nechala se poblindit, pak ho střídavě nechávala řvát a utěšovala, abych poskldala to prádlo, pak se ukázalo, že je opět počuraný (chvíli po tom, co jsem ho dala čurat, jestli náhodou nepláče proto, ale on ne), opět přebalila, opět střídavě nechávala řvát a utěšovala a skládala to prádlo (dokonce byl asi 3 minuty v klidu, když jsem ho položila na břicho ), až mocně zatlačil do té právě nandané (a poslední :) čisté suché pleny, a tedy zase přebalit (a převléknout, a věci přeprat). Pak byl opět 3 minuty v klidu (aby ne, nahatý :)), takže jsem si vyhradila vteřinu pro sebe a po hodině se konečně napila čaje . A to už se zase začal ozývat, že má hlad, takže obléknout, zabalit, nakojit. Už ani nevím ve kterých mezičasech jsem utřela staršímu zadek a pleny čekaly na sušení dobrou hodinu (to už čtverce mohly být suché) a v těch nejvýživnějších chvílích se na mě děti obracely s prosbami, jako ať uklidím ten nočník (kam dcera načurala) od okna, aby si tam syn mohl dát židli a pozorovat bagr, a podobně... Při druhém kojení Emil usnul, hurá . Takže jsem poprosila děti, jestli by mi mohly dát půlhodinku odpočinku, a že jim teda ještě udělám šťávu, koupila jsem ráno dva nové sirupy. A ta cácora jedna si vybrala bezinkovou (=bílou) a potom spustila strašný bengál, že tam ten sirup není, když není vidět

Hm... zdá se, že děti pochopily, že ten odpočinek opravdu potřebuju, všechny 3 spí