Ahojky,
zabrousila jsem na tyto stránky a po přečtení Vašich příspěvků zkouším napsat svůj příběh.Rodila jsem po 2, v Děčínské nemocnici.První porod(před 10-ti lety)byl úplně v pohodě, dcera byla "venku"během hodiny ani to tolik nebolelo.Ale zato druhý porod jsem si teda "vychutnala".Je to už 2 roky, ale ještě teď se v noci občas probudím hrůzou (a to nejsem žádná citlivka).Bolesti mi začaly o půlnoci, ještě hodinu jsem zůstala doma,pak mě manžel odvezl do porodnice.Bohužel nemohl zůstat se mnou - škoda, možná by se vrchní sestra chovala jinak - starší dcera byla v noci sama doma a asi by se bála a hlídání jsem pro ni neměla.Tak si mě tam nechali, odnesla jsem si tašku na pokoj, sestra mě prohlídla, dostala jsem klystýr, poslala mě do sprchy a pak do postele s tím, ať se pokusím usnout.To mi teda moc nešlo,tak jsem se snažila číst.Kolem 3 hodiny ráno jsem zašla za sestrou, že mám už silné bolesti,vyšetřila mě, napojila mě na monitor a pak na mě začala ječet, že mám ještě dost času a že se mám vrátit do postele.Vstala jsem,ale měla jsem pocit, jako když už začnu rodit, řekla jsem jí to, ale zase mi odsekla, že ona to musí vědět líp (hahaha) a že si mám jít lehnout.Vzala mě za ruku a táhla mě do postele,ale naštěstí šla za námi jedna milá stará sestřička, které vděčím za to, že moje mladší dcerka vůbec žije - najednou se mu po pár krocích udělalo špatně a cítila jsem, že začínám rodit. Nebýt té jmenované sestřičky, která mi mimi zachytila mezi nohama, když padalo ven, tak nevím, jak by to dopadlo.Vrchní sestra mi ještě stačila vynadat, že jsem jim zakrvácela podlahu na vyšetřovně a pak mě odvedla na sál.Byla fakticky "příjemná",při čištění po porodu(dost to bolí)jsem neležela předpisově natažená a občas jsem sebou cukla, když to zabolelo, tak si na tu práci vzala gynekologické háky. Chtělo se mi brečet bolestí, ale v té chvíli mě víc zajímalo , co je s mým miminkem, které odnesli a nic mi neřekli. Naštěstí byla malá v pořádku (vážila 2.300 g a měřila 45 cm). To, že jsme šly za týden domů, na to jsem se fakticky těšila. Ještě že už mám děti 2 (teda děti, holky), po tomhle zážitku bych do porodnice - teda alespoň do té u nás už nikdy nešla. Přeju Vám, ať máte lepší zážitky a ať se rodí hodně miminek, kterým na svět pomáhá hodný personál.
Ahoj.