Letos uběhlo 70 let od zahájení povstání vězňů varšavského ghetta. V pondělí 8.dubna bylo na Náměstí Míru opět veřejné čtení jmen obětí šoa. Pouze některých jmen...

Někdy bývá užitečné si připomenout jak plíživě a nenápadně to všechno začalo:

Jak začínala persekuce Židů: Už v roce 1939 zákazem návštěv veřejných prostor jako restaurací, plováren, určených ulic a prostranství, nábřeží, parků, zákazem jízdy v městské hromadné dopravě, zákazem nákupu mimo vyznačené hodiny… Pokračovalo to zákazem nákupu některých druhů zboží jako ovoce, zeleniny a hub, sušených plodů a ořechů, vín a ovocných šťáv a veškerých sirupů, lihovin, marmelády a džemů, sýrů a cukrovinek, ryb a zvěřiny, jakož i drůbeže všeho druhu. Co nejpřísněji byl zakázán jak "úplatný" tak bezplatný "výdej". Židé nesměli používat veřejných telefonních hovoren, chodit do divadel, kin, kupovat si české noviny a čepice. Nemožné bylo pro ně cokoliv publikovat.
1. září 1941 pak vstoupilo v platnost Heydrichovo nařízení, které přikazovalo Židům starším šesti let nosit na veřejnosti černě vytaženou žlutou šesticípou hvězdu velikosti dlaně s černým nápisem Jude. Budiž nošena viditelně, pevně přišita na levé náprsní straně oděvu. Osoby takto označené přišly už dříve o práci, pasy, automobily, rádia, nábytek, peřiny, povlečení, obrazy, byty, příbory, nádobí, koberce, záclony, lustry, psací stroje, hospodářská zvířata i domácí mazlíčky – a teprve až nakonec o svobodu a o život.

Nepochopitelné...