Ano, je hrozně moc cenné připomenout právě to, jak to začalo. Mnozí lidé při rozhovoru o plynových komorách říkají, že nedokážou pochopit, jak k tomu mohlo dojít... Právě takto: postupnými kroky, které ukazovaly Němcům, že Židé nejsou stejní lidé jako oni. Že nejsou tak docela lidé. Právě tohle stojí v pozadí všech podobných hrůz - systematické odlidštění. Ještě bych připomněl, že na konci stálo nucené svlékání při příjezdu do vyhlazovacího tábora, které mělo esesmanům prostřednictvím kontrastu mezi oblečenými strážci a nahými vězni viditelně vtisknout vzájemný rozdíl (oblečení je charakteristický rys lidské kultury, úplná nahota je lidskou kulturou přičítána zvířatům). Sloužilo to k otupení případného soucitu.
Prostředky symbolického odlidštění nejsou jen nucené změny kultury (u Židů to kromě jiného byl např. povinnost přidávat nově narozeným dětem jména Israel a Sára), a vytlačování z veřejného prostoru, ale také specifické ústní označování. To stojí často na počátku. Je dobré si to připomenout, kdykoli uslyšíme o židácích, parazitech, nepřizpůsobivých, stejně jako rákosnících, přičmoudlících, šikmookých - to všechno má smysl v tom, ukázat, že dotyční nejsou lidé jako my. Na konci pak může stát, že hnidy dělají vši (výrok spojený s vyhlazování dětí za holocaustu).