Dceri to rikam. nez ji vzal sebou, dcera na me byla nalepena a pored rikala, ze chce byt s name. ale co vic ted udelam. nic. Pravne to neni moje nic. Navic kdyz s nim prijede, je jako za zrcadlem.
Vite, co me asi vadi nejvic. ne nevera, na tu jsem jen rekla, ze bychom na to meli zapomenout a on ten vztah ukoncit. Ale to, ze mu ani deti nestoji za to, aby se snazil doma. Protoze hodne pracoval, vubec nemel cas, ale mezitim si hezky od podzimu cas nasel na nekoho nekde jinde. Vadi mi, ze lhal.
Je tak jednoduche rict, ze uz doma neni stastny. Takze ja cely pozdim padala na hubu, rikala mu, ze by aspon deti mohl vozit rano. A zatim nekde vypravel, jak mu nerozumim a jak jsem hrozna.
Vnimam ted zpetne urcite usmevne momenty. jeli jsme pres tu diru, kde ona laska bydli. Rikam v aute: je, tady to znam, sem jezdim. Muz zezelenal a rikal proc sem jezdis? No, v te dobe uz tam jezdil taky:)