Withep, Matějovi budou 2 na konci května.
Musím říct, že bych to asi nevydržela těch 5 minut nechat řvát, když pláče a něco musím udělat, tak si jí beru do babyvaku, ale blbý je, když řve i tam, to pak fakt nevím, co s ní, hlavně to, že nevím proč řve. Prdy podle mě netrpí. Nevím, jestli může mít už ted růstový spurt, já ty spurty znám jen teoreticky, ani jedno moje dítě to nemělo.
Náš večer - Zuzana řve, tak jí ještě jednou zkouším nakojit, pak dám dětem večeři, zkouším jí u nás nechat v leházku, řve, tak mezi tím jí umeju, když jí mám umytou a oblíkám jí, už zase řve. Tak jí šoupnu do šátku a jdu umýt děti. To se naštěstí uklidní a spí (v šátku). Když mám děti umytý, tak jí odložím do košíku, děti koukaj na pohádku, za chvíli řev, tak zase kojím, před čtením pohádky po Máje strkám do babyvaku a čtu za pochodu, kdy mi Z. chvilkama řve, ale celkem to jde. Než jdeme na ukolébavku, tak s naději Z. pokládám, ale asi na 5 minut. Takže mi nezbývá nic jinýh než zase kojit, protože při tom neřve a za řevu ty dva neusnou, takže v podstatě kojím 3/4 hodiny přerušovaně, než rozjetej Matěj zabere. Pak odkládám a než se stačím navečeřet, už zase křičí.
Je fakt, že ted večer si párkrát prdla, tak jsem jí dala vyčůrat,dělám psí kusy, stejně nakonec uspím tak, že jí musím nakojit.
Tak ted už asi 10 minut spí

Asi píšu jak vyjukaná prvorodička, co? Jako Eliška byla v tomhle ješt náročnější, ono by to samo o sobě nebylo tak hrozný, kdyby člověk nemusel taky ještě fungovat i pro ty další. Ale na druhou stranu, dneska jsem snad ani jednou nekříčela