Kolibo
rodila jsem poprvý taky skoro ve 36 a strach jsem měla hrozný. Tajně jsem doufala v císaře a dvojčata, že si to jako odbudu naráz , pánbůh mě naštěstí nevyslyšel.

Když jsem přijela do porodnice, tak mi naměřili tlak a tep na hranici přežití , v takovém stresu jsem byla.
Já jsem teda neměla z porodu nějakou až fobii, byl to jen obří strach z bolesti, ze všeho okolo, z neříjemných procedur, o zdraví miminka a moje, ale císaře na přání bych si nedala. Vybrala jsem si alespoň porodnici, kde nedělají cavyky s epidurálem, to mi k uklidnění stačilo.

No a porod nakonec trval jen něco okolo 6 hodin, nebyly žádné strašné bolesti, dalo se to ve sprše a v leže snést, k ránu jsem si sice o epidurál řekla, ale sestra mi řekla, že už se jde rodit, čemuž jsem nemohla uvěřit, že to všechno už bylo ono. Nakonec to skončilo kleštěma, ale i přes malou chvíli stresu to byl ucházející a euforický zážitek. A druhý porod trval 2 hodiny, bolesti sice větší, ale to byla taková jízda, že můžu říct, že to byl skvělý zážitek.

Takže u mě se obří strach z porodu proměnil tak, že by mi ani třetí porod nevadil a mám na porody jen hezké vzpomínky.

takže nemusí to dopadnout nijak zle, můžeš zkusit epidurál a pokud máš opravdu velký strach, tak pak i ten bokem zaplacený císař.