Jen pro pořádek k té délce pobytu - já osobně jsem tam po porodu strávila "jen" 7 dní a byla jsem na pooperačním oddělení (z toho vlastně 2 dny na JIP - byla jsem po císaři). Na šestinedělí mě nedali, což bylo vcelku pochopitelné, protože měli přeplněno (u Apolináře se v té době malovalo) a syna jsem u sebe stejně mít nemohla, protože ležel na novorozenecké JIRP. Následujících 5 týdnů jsem tam potom každý den jezdila, vozila lahvičky s mlékem, a jak syn nabíral síly, začínali jsem s kojením. Později jsem tam s ním už byla celý den, jen spát jsem jezdila domů - v noci dostával mateřské mléko z lahvičky. Přestože jsem si ho mohla poprvé pochovat až někdy 10.den po narození (dříve to opravdu nešlo - víc než týden byl připojený k dýchacímu přístroji a byl samá hadička a čidlo) a o kojení jsme se pokusili také až dost pozdě - někdy po druhém týdnu, všechno jsme to zvládli (sestřičky s námi měly nekonečnou trpělivost), a když jsme si potom syna konečně odváželi domů, byl už plně kojený a bez lahvičky jsme vydrželi skoro až do jeho prvních narozenin.
Na Motol vzpomínáme jen v dobrém a jsme jim vděčni, že nám to naše nedonošeňátko vypiplali.