Add. jídlo - je nežravec (když teda nepočítám sladkosti a podobné nesmysle). Takže tady jsem trochu zacyklená - jsem ráda, když něco sní a on to moc dobře ví. Když se v tom šťourá, hraje si s tím nebo odchází od stolu, tak sice zabavuju, ale pokud o to projeví zájem, tak vyměknu a zase mu to vrátím. Protože hladové dítě = protivné dítě a já nemám za potřebí si konflikty tímhle způsobem ještě přidělávat

Důsledek jako takový on ještě moc nechápe, můžu použít jenom podmiňování (nepůjdeš dolů k dědovi, dokud nedojíš tuhle čtvrtku krajíce). Přímé odměny za jídlo se mi příčí - jí přeci pro svoje dobro. Občas přijde s tím, že by chtěl něco dobrého (např. tady má v misce ještě pár čokodrobností z Velikonoc), pokud je to těsně před jídlem, tak mu dovolím si to vzít s tím, že si to dá k talíři a sní až navrch jako sladkou tečku.
S odměnou za jídlo přijel od babičky "já jsem to všecko snědl, tak mi můžeš dát bonbonek." Naštěstí po čase vysvětlování pochopil a přestal to žádat.

Ono celkově s odměnama za něco je to dost ošemetné, moc se mi na tohle téma líbila přednáška jedné paní (http://youtu.be/7cnxm-OatVs). Když to jde, tak se snažím motivovat a směrovat ho spíše tak, aby pochopil, že je to dobré pro něj a ne pro mě