"Příjde mi smutné, když tu někdo napíše, že úkoly s dítětem nedělal ani v první třídě, že si vše dítě dělá samo."
PB co je na tom smutnýho? Mně by přišlo smutný s dítětem nad tím vybarvováním kytiček a hruštiček sedět.
Dítě prostě vědělo, co má za úkol (kdyby náhodou nerozumělo, přišlo by se zeptat, ale to se v těchto ročnících fakt nestávalo) a udělalo ho. Pak jsme se spolu věnovali jiným věcem, třeba tomu vyrazit ven na hřiště. Sedět za zadkem někomu, kdo to vůbec nepotřebuje, nepovažuju za přínosné; mimo jiné tím bráním tomu, aby se dítě naučilo samostatnosti (a i tomu, že škola je jeho věc, ne moje).