Ach jo, když se nedaří, tak se nedaří... dneska ráno další velký průšvih - čtyřnohý poplach dostal někdy během noci mrtvici. Jsou mu teprve 4 roky a je to kříženec NO. Teď mi tu leží ve vyhřáté koupelně a nabírá síly. Na veterině jsme byli, dostal nějaký životabudič a te´d se čeká...

Je hodně hodně unavený a hodně pospává, jen tak něco ho neprobudí. Chuť k jíst má, ale nejde po žrádle jako ďas, jako dříve, i o piškotu přemýšlel, jestli si ho dá nebo ne (dřív by si s piškotem dal snad i ruku). Když je vzhůru, tak se trochu klepe, chodí blbě, trochu mu podklesávají zadní nohy, ale po schodech vyšel, do auta vylezl taky. Vůbec neštěká.

Trohu mě ubíjí to čekání. Kdyby byly nějaká drobná rada nebo povzbuzení, děkuju za ni.