Starší dcera byla něco podobného. Na návštěvách se hodně dlouho rozkoukávala, nehla se ode mě, většinou se osmělila těsně před odchodem. Na hřišti inklinovala ke starším dětem, mladších se bála. Nešla na pískoviště nebo klouzačku, když tam byl někdo jiný. Ve dvou letech ještě takto vyváděla, ale pak se narodila mladší dcera a na jaře, to jí bylo 2,5, totální obrat. Starší se přestala bát menších dětí, začala kolekiv svým způsobem vyhledávat. Dávám ji teď jednou týdně do kroužku bez rodičů, je to na celé dopoledne. Poprvé jsem měla strach, ale ani se nerozloučila a mazala do herny. Problém byl s odchodem. Takže nech dceři čas, aby vyzrála.
Teď teda zase starší má období, kdy se bojí, že jí ostatní děti vezmou hračky a vyvádí, ale to taky zase přejde, doufám.