Žženo,
každý máme nějakou empirickou zkušenost, z níž vycházíme.
Já jsem možná naivní, ale vidím, co vidím (a na Rodině vidím, co čtu).

Navíc vůbec nejde o nějaký rozevlátý bohémství, zvlášť když jsem sama víceméně konzerva, ale já fakt nikdy nestála o chlapa, kterej by mi poslušně říkal, jak mi to dneska sluší a myslel si přitom něco o zadeli.
Mně tyhle hry a genderový stereotypy prostě vaděj a tipuju, že v 99% vztahů, který znám v reálu nebo o kterých čtu tady bych trpěla jako zvíře, i když jejich iniciátoři jsou třeba děsně spokojení.