Monty,
ale to je právě ono. Máš o tom nějakou zkreslenou představu, podle toho co píšeš... nebo kde jsi přišla na to, že ve vztahu (nebo při tom "přetváření") jde o to, aby chlap poslušně říkal, jak to ženě sluší atd.? O toto přece vůbec nejde. Nebo minimálně je to dost blbej příklad, jak z nějaké Chvilky pro tebe.
Jako třeba konkrétní problém s dlouho single lidmi (muži), co jsem zaznamenala, je, že si vytvoří o partnerství nějakou nereálnou představu a nejsou ochotni slevit z pseudonároků. Mají třeba naprosto jasno v tom, že jejich potenciální ideální partnerka musí být především prsatá blondýna (...), nebo že jejich partner musí být doktor a mít velký auto, mívají plná ústa toho co "by teda nikdy netolerovali" (asi v tom smyslu, jako když čerstvá prvotěhule prohlašuje, že svému dítěti určitě nikdy v životě nedá lízátko, anžto je to fuj jedovatý cukr) a ztrácí ochotu se přizpůsobit ve věcech, který ve skutečnosti pro vztah tak podstatný nejsou. Tu "předvýchovu" si představuju právě v tom smyslu, že člověk nějak sociálně trochu dospěje a srovná si hodnoty v tom smyslu, že nevytváří abstraktní ideály, ale spoluvytváří vlastní život dohromady s kvalitním partnerem.
Já v tom konceptu právě nevidím žádnou nucenou poslušnost jednoho partnera.