Ahoj, jsem v šoku. Už před časem jsem sem několikrát psala o problémech s manželem - před rokem jsem se dozvěděla, že má milenku, zatím zůstává doma, ale je čímdál méně "online", vlastně jenom přijímá služby. Děti ho zajímají jen co se týká organizačních věcí, domácnost taky. Se mnou nekomunikuje vůbec. Mizí kdy ho napadne, spí, kde ho napadne, ale kdykoliv ho chci přimět k nějakému rozhodnému kroku, dozvím se, že ji miluje, nemůže za to, a raději by žil s ní, ale zůstává s námi kvůli zodpovědnosti.
Máme tři děti, dva zdravé syny a autistickou dceru. Mladší syn tátovo chování hrozně těžko nese, stále se snaží nás dát dohromady - třeba si nás oba zavolá do pokoje, že potřebuje něco probrat, nebo si v autě sedne za nás a dá nám každému ruku na rameno, apod. Dnes ráno se manžel po známém sdělení, že by raději žil s milenkou, sbalil a odjel, syn ještě spal. Když později vstal a zjistil, že táta zase není doma, přivázal se na protest k zábradlí a tvrdil, že tam bude tak dlouho, dokud se táta nevrátí. Nakonec jsem ho přesvědčila, aby se odvázal, ale srdce mě bolí pro to, co musí řešit kvůli jakési nemožné mužské ješitnosti! Celý den jsem se snažila být hodně s ním (starší syn není doma), teď usnul. Aby toho nebylo málo, utekl nám pes a manžel volal domů, že mu volala naše sousedka, že máme psa na silnici, tak ať ho jdu laskavě zahnat domů. Nic jiného neřekl, děti si k telefonu nevzal. Bojím se, co dál - mám se k tomu ještě vrátit? nechat syna vybít emoce nebo to už nechat být? Co si o tom myslíte? Syn tátu miluje.