Rýšu zbavíš nenávisti tak, že donutíš manžela, aby se k němu choval s respektem.
A v osmnácti bych se nebála toho, že se už nikdy nevrátí. To je přece normální. Je dospělý a má právo říct si, že s Vámi žít nechce.
Osobně jsem odešla v sedmnácti letech od rodiny a věř že takhle drsně jako rýšovi se mi nevedlo, a čekala jsem hodně let až to budu moct udělat. To peskování, jak se má stolovat, jak se má slušný člověk oblékat, a při tom absolutní nedostatek empatie, to byly věci, které mi stačily dodnes.
Jestli se necháváš od manžela seřvat, máš problém taky. Necháváte si od něj s*át na hlavu a vyklopit na něj talíř se špagetami je velmi smypatický čin. Rýša není až tolik rebel, jako normální již dopělý mladík, který se jen brání a snaží se uchránit svou důstojnost.