Nejsem litostiva maminka ve stejnem smyslu jako ty. Nevadi mi, kdyz si deti mezi sebou urcuji hranice, jen hlidam, aby to probihalo spravedlive. Vadi mi treba predbihani mensich deti ve fronte na klouzacku, to jsem vzdycky resila a resim - at uz by nekdo chtel predbehnout nebo by to naopak zkusily moje deti. Proste predbihat ne. Ale jinak je nechavam, at si mezi sebou resi samy, pokud jsou sily vyrovnany.
V cem jsem ovsem trapna, jsou detske besidky a vystoupeni - tam mi tecou nezadrzitelne slzy jiz s prvnimi tony pisnicky ci slovy basnicky. Strasne se za to stydim, ale mam to od prvniho porodu a nemuzu to ovladnout.Mohla bych dlat profesionalni tichou placku na pohrbech. Puvodne jsem cekala, ze to zmizi casem se srovnanim hormonu po kojeni, ale prd, nekojim uz dva roky a jsem stejna.