na besídkách a tak právě nebrečím. Líbí se mi to, ale jsem v pohodě. Já prostě nezvládám to, když jsou děti neštastné - ať už moje nebo cizí. Teda, pokud jsou nešťastné, protože jim nedovolím před obědem čokoládu nebo mají zákaz pohádky za velké zlobení, tak to teda lítostivá nejsem.:-D ale když vidím, že je na hřišti nějaké dítě odstrčeno, někdo se mu posmívá atd..tk to prostě emočně nezvládám.