Přidat odpověď
Zažila jsem něco podobného s babičkou, napřed přišla s tím, že tam mám jezdit bez manžela, potom i bez dětí. Takže jsem zbytku rodiny vysvětlila, jak se věci mají, dvanáct návštěv v roce jsem zkrátila na dvě, přijela na půl dne a pohovořila o počasí a stavu okolních cest. Když po pár letech chtěla zrušit embargo (potkala jsem se u ní se sousedkou a na její dotaz po zbytku rodiny jsem odpověděla, že mají přístup zakázán, což nejspíš vzbudilo pořádné haló), už se k ní nikomu z našich nechtělo, takže věci zůstaly při starém. Dneska bych to vyřešila telefonáty a skypem, ani by mě nenapadlo se harcovat za drahé peníze, v tvém případě dokonce z ciziny někam, kde nejsme vítáni. Když dám tytéž peníze za dovolenou, tak si užijeme všichni a bude to bez divadýlek, nerváků a nutnosti hovět něčím rozmarům pro všechny zúčastněné.
Předchozí