Přečetla jsem půlku diskuze a vidím to na dva tábory...
Moje mamka bere návštěvy podobně jako maminka zakladatelky. Hrozně to už několik dní předem prožívá, vymýšlí, co uvařit, co nakoupit, pak jí při vaření vše stresem padá z ruky atd. Prostě je taková. Mě a děti nebere jako návštěvu, ale manžela už ano. Ne že by ho neměla ráda, ale cítí tak nějak větší zodpovědnost za jeho pohodlí, nasycení, pobavení než jak to má se mnou a vnoučaty a to jí způsobuje ten stres a nervy. V posledních cca 10 letech k mamce začala jezdit z ciziny její sestra, vždy tak na 3 týdny. Sestru mamka taky ještě zvládá bez stresu, ale když sestra přiveze sebou další část rodiny, tak se ubytují v penzionu nebo v hotelu a k mamce docházejí na kafe, někdy na oběd atd. Mamka to sestře po delším váhání řekla a sestra se neurazila, respektuje to.
Já jezdím k mamce s dětmi taky na 2-3 týdny a myslím, že z nás ten stres nemá, máme k sobě blízko, vyhovíme si jak kdo potřebuje, vyvařování se taky nekoná. Manžel zůstává dva dny, přes jednu noc, někdy spí v bytě ve spacáku, někdy přespí ve spacáku v autě. Tak nějak to vyplynulo.