Zakladatelko - taky jsme teď v cizině (ehm, a taky mám českou klávesnici - pro rýpaly).
A já jsem tu za exota když říkám, že pojedu na léto domů s dětma a budu bydlet měsíc u jedněch a měsíc u druhých rodičů (manžel pobude týden na začátku a týden na konci), jenžto mají domy a v nich dvě a více volných místností a dvě a více koupelen. Já teda nemám kde jinde bydlet a rodiny nás vítají jako celek, ovšem i tak tuším že to bude náročné a chvílema asi budou konflikty (tiché domácnosti, dáááávno bezdětné, my tam budem pořádně rušivý element i když jen půjdem po schodech do patra). A taky je mi jasné, že naši i manželovi rodiče se přes všechno těšení a ujišťování jak to nebudou brát hrr a pod. ..... budou vycucnutí až odjedeme. Táta už mi sdělil že "kvůli nám" malujou chodbu, tchyně je zas hodně chystací člověk co se týče jídla atd. Tohle všechno se načítá k tomu před-akčnímu stresu a pak se to může spustit nějakou hloupou poznámkou.

Všichni moji zdejší známí (taktéž cizinci v této zemi) pokud jezdí domů tak mají buď pronajatý "letní" byt (když je to na delší dobu třeba ten měsíc a déle), nebo prostě fungují na hotelu celá rodina, a k někomu na přespání jedou maximálně na den dva. "Bydlet" byť i u vlastní rodiny se bere jako otravování toho soukromí právě.

Takže to neberte jako příkoří, bylo by hezké kdyby to fungovalo pro všechny, ale uvidíš, že i druhá varianta má své klady, budete míň v křeči všichni. A třeba jednu noc necháš dětinky s manželem na hotelu a užiješ si rodiče sama, nebudete si podávat kliku na záchodě ráno a večer atd.