Mne fascinuje ta skupina povedenych holcicek, skoda ze jsem takovou nezazila haha.
Taky jsme kdysi vyzkouseli neco podobneho -
- dcera se podivala kolem sebe, posedela se mnou, pak se sla prohlidnout ruzne predmety, a kdyz se mela zapojit ke skupine deti, tak radeji zacala rvat jako tur. Takze jsme skoncili po zkusebni hodine.
- syn se podival kolem sebe, a rovnou rekl "jdeme domu" (ve dvou letech). Takze jsme skusebni hodinu ani nedokoncili.

Po par letech - z dcery je porad vyrazna individualita ale s tim, ze ji dela hodne dobre zajem kolektivu, takze s prehledem manazuje skupinu holcicek ve sve tride a kupodivu vetsina nadsene tancuje jak ona piska. Syn (jsou mu 3) si jde taky svoji individualni cestou i kdyz opacne zamerenou, pokud mu nekdo nebo neco nesedi postavi se (je o hlavu vyssi nez vrstevnici), da ruce v bok a velice zretelne oznami "tak s tebou ja si hrat nebudu, jdu pryc" a jde.
No proste - deti jsou ruzne, je treba jim pomoc najit cestu, ktera jim bude vyhovovat nejlepe.