A jak to zakladatelka tak přesně ví, když žije v zahraničí? Je odkázaná na to, co jí maminka řekne nebo neřekne, spousta lidí svoje potíže před okolím tají.
Pokud jde třeba o moji mámu, tak kolem šedesátky by si člověk, který s ní netráví opravdu hodně času po dlouhou dobu, vůbec nemusel všimnout, že trpí těžkou chronickou nemocí (na kterou nakonec zemřela) a ona sama to před ostatními tajila... vlastně i sama před sebou. Její flexibilitu to však narušovalo velmi a týdenní návštěvu někoho dalšího v domě by tehdy nebyla schopna zvládnout.
Opravdu si myslím, že je dobré nevyžadovat pochopení jen pro sebe a svého manžela, ale poskytnout nějaké pochopení i těm rodičům.