Pokud je někomu všechno jedno, má to mnohem snazší než když má nějaké ideály.

Trochu OT: o víkendu jsem si četla knížku o básníku Ivanu Martinu Jirousovi (Magor) a dívala jsem se o něm na film. KS na jeho pohřbu řekl: "Byl to hrdina, vynikající básník a naprosto upřímný člověk. Byl to člověk buď studený nebo horký, ale nikdy ne vlažný," řekl, aby vystihl Jirousovu přímou povahu.

Mně jsou takoví lidé taky symptičtí, co dokážou věci prožívat a o něco třeba usilovat.

Jinak si myslím, že celá Evropa bude mít problém, teď se máme strašně dobře.
Lidi si to vůbec neuvědomujou, ale měli by být dost vděční, že žijou teď a tady.
Asi jsem s tím trapná , ale jak říká KS v té 13. komnatě, že pokud člověk nebyl v životě v nějakým lágru, může si namazat máslo na chleba, tak má být zatraceně vděčný. Přesně tak to vnímám i já. Lidi sami sobě kazí život tím, že si furt myslí, že mají málo a furt si stěžujou na kraviny.