Vitaminy - vím, že mají lidi trápení. Různá. S lidmi pracuji přes 20 let.
Naučilo mě to pokoře a nesmírnému obdivu vůči těm, kdo se opravdu zmítají v materiální nejistotě či v nouzi a musí obracet každou korunu, a přesto se rádi smějí, jsou rádi, že jsou zdraví a děti jim dělají jen radost - třeba.
Též vůči těm, kdo jsou těžce nemocní, a přesto žijí každý den naplno.
Vůči těm, kdo mají těžce nemocné či postižené děti, a přesto se umí radovat ze života a váží si každé maličkosti.
Vůči těm, kdo ztratili svou práci, museli vzít zavděk prací pro ně podřadnou a nacházejí v ní, když ne potěšení, pak alespoň nové podněty.
Vůči těm, kdo nemohou mít děti, ale jsou veselí a pomáhají cizím dětem.

Takže když píšeš, že to, že se mám já a Kudla dobře (nevím, jak víš, jak se máme, a zda myslíš materiální nebo abstraktní stránku věci), neznamená, že se mají dobře všichni, logicky naznačuje, že ten, kdo se dobře nemá, je vždy chudý? A každý chudý je nešťastný?
Co je to mít se dobře? Od jakého příjmu? Nebo se může mít dobře i chudý člověk? Dobře se mají jen bohatí - všichni bohatí jsou šťastní?