Dětem nic o značkách nevykládám a sama o nich vím taky prd. Definujte pojem "značka", prosím. Co je už značka, co je "značka" a co není značka?

Boty od Blahnika nebo Louboutina těžko kdy budu mít, teď tu koukám na katalog, který mi přišel od Petera Wagnera s tím, že vycházkové boty za 5700Kč si taky nepořídím, moje cenová relace jsou tak Riekerky nebo Joseph Seibel. Nepohrdnu ani koženými vycházkovými botkami od Deichmanna. Jsou to ještě značky, nebo nejsou? Můžu v nich ještě chodit po ulici, nebo mám radši chodit kanálama?

Děti (skoro 7, skoro 4 a skoro 1 rok) chodí oblékané ve věcech pořízených převážně v sekáčích a na internetových aukcích - kde se pohybuji s vášní přímo houbařskou. Při výběru hledím hlavně na pohodlí a praktičnost (mám třeba ráda vestičky a trička s kapucou a vrstvení oblečení, mám radši podšité kalhoty než kombinaci punčocháče + kalhoty atd.), i když taky občas s praktičností ustřelím. Jako třeba předevčírem, kdy jsem potřebovala koupit nejmladší nějakou šustisoupravu na lezení po trávě na chalupě. No a jediné, co v sekáči měli, byla souprava růžová, na které bude hned všechno vidět (ale aspoň bude vidět i to batole v trávě ). A ke všemu se "třemi pruhy" - to už je horší. Právě proto, že v Čechách má neustále někdo potřebu řešit "značky", pak matka, která oblékne své dítě na pískoviště do "značky", může působit dojmem snoba