mám zkušenost, pokousal mě pes, taky mi majitewlka nechtěla věřit. Pes byl totální rapl: dcera jela na kole, majitelka psa+pes stáli ve vratech, já šla okolo. Většinu života mám psy, mám pro ně myslím pochopení. Kdybych běžela, křičela, chovala se jinak "dráždivě", pochopím psa, ale jen jsem šla volným krokem, pes si čichal na kraji patníku, jeho majitelka stála cca 2 metry od něj a bavila se s jinými lidmi, psa jsem minula, poodešla jsem cca 3metry, najednou bez sebemenšího zavrčení jsem zjistila, že se mi pes zakousl do stehna...majitelka byla taky velmi překvapena a nevěřila mi. Měla jsem gatě typu monterek, ranka vypadala jako malinká odřenina. Než jsem došla domů (2minuty), noha natekla, začala se dělat modrřina...dnes tj pět měsíců: zůstala mi jizva 5X5cm....Jela jsem si na pohotovost (mám prošlej tetanus a rána nakonec hodně krvácela), tam chtěli písemné potvrzení od veta, že pes je aktuálně zdráv. Majitelka byla protivná, že musí se psem k vetovi...to jsem se opravdu na.s.rala!!! Opravdu je možné, že to poštačka zjistila pozdě!! Aktuálně psa půl roku nemám, ale jako majitel psa vždy musím počítat s rizikem, že pes někoho může kousnout A POČÍTÁM S TOUTO ZODPOVĚDNOSTÍ!!! A to jsem měla psa tak hodněho, že několik dětí se strachem ze psů ho chodilo navštěvovat. JSI LI MAJITEL PSA, MUSÍŠ S TÍM PROSTĚ VŽDY POČÍTAT! myslím, že uražené chování není na místě.