Já jsem tuhle "za trest" 2leté dítě zavřela do pokoje a šla se uklidnit do kuchyně.
Dítě si spokojeně hrálo, ani si nevšimlo, že má dveře zavřené. Já jsem se zatím uklidnila a v klidu (aniž by se mi někdo věšel na nohu) navařila oběd.

Pak jsem se za ním vrátila a už bylo dobře na všech frontách.

Jo, taky se mi stává, že nechce spát zrovna tehdy, když je to důležité (mám neodkladnou práci, se kterou čekám, až usne nebo máme za 2 hodiny jít někam a proto je třeba,aby usnul teď). Vím, že to pěkně vytočí, zvlášť, když jindy usíná po obědě spolehlivě. Asi cítí ten stres a tlak nebo co. Jindy je mi celkem jedno, jestli jde spát v jednu nebo ve dvě. Tedy - je-li důležité, aby usnul, tak holt striktně uspávám (zatemním, pustím poslouchací uspávací pohádku, zavřu dveře, dám mu mlíko, lehnu k němu do postele a důsledně pokládám zpět na polštář, kdykoli si sedne nebo má tendenci utíkat). Není-li to důležité, tak ať si ještě klidně půl hoďky pohraje a spát půjde později.