Přidat odpověď
Máme kamaráda a kamarádku.
Známe se dlouhá léta.
Oni dva se však znají cca 5 let a 2,5 roku spolu bydlí.
Kamarádka má pětiletého chlapečka z předchozího vztahu - s nevlastním tatínkem si skvěle rozumí.
Kamarád je filatelista, čtenář a sběratel písemných materiálů z první světové války, rád hraje karty, chodí do divadla, umí se radovat ze života.
Kamarádku nebaví poslední dva roky nic. Slovy - NIC. Z ničeho se neumí radovat, nic jí neudělá radost, neumí se upřímně a od srdce zasmát, pořád unavená, otrávená...
Pracuje bez radosti, o dítě se stará bez radosti, o svatbu stojí proto, že se to přece tak dělá, za dárek k narozeninám poděkuje a zahraje (velmi špatně) radost, protože ví, že se to tak dělá...Je jako robot.
Otázka zní - co jim mám dát jako svatební dar?
Dárek musí být pokud možno dražší a zároveň s fantazií (takže žádné dva tři tisíce nastrkaných ve vtipném plastikovém záchůdku od Vietnamců).
Umím vymýšlet dárky a dělám to ráda. Umím se trefit do povahy člověka, pokud ho znám a zatím jsem dárkem vždy potěšila. Dokonce i tuto kamarádku. Jenže v otázce daru společného jsem úplně bezradná.
Dávat něco někomu, kdo o to vlastně ani vůbec nestojí, nicméně ví, že to musí vyžadovat a ke všemu by to měl být dar, který potěší oba tak rozdílné lidi...
Nejhorší je to očekávání, že vymyslím takový dárek, který ji potěší a rozveselí (moje čistě osobní touha je darovat jí vagón antidepresiv - a myslím, že jde o touhu oprávněnou)
Máte nějaké tipy?
Předchozí