Spirálo, to co popisuješ jako "jen mezi mmnou a partnerem", to se děje když děti jsou mimo? Protože pokud ne, pokud se to děje v době, kdy jsou děti přítomné ve vaší blízkosti, týká se to i jich.

Pokud jste opravdu vyčerpali všechny možnosti, pokud opravdu už není žádné cesty zpátky a oba jste přesvědčeni o tom, že k lepšímu to změnit nejde, potom bych odešla. A to ne "bez ohledu na dcerku", ale právě i s ohledem na ni. Abych jí nadále do budoucna nedávala příklad toho, že je v pořádku, když se muž k ženě chová jako k hadru (vulgarity, pokusy o fyz. napadení), případně, že není v pořádku, když se já jako žena "bitkuji" s mužem.
Děti toho nejvíc načerpají přímým pozorováním a nasáváním situace, ne tím, že jim per hubam sdělujeme, jak to má být správně. Já osobně bych nechtěla dávat své dceři příklad coby ponižovaná žena.