Promluvila bych si s manželem či přítelem, aby věděl, co Ti letí hlavou a zkusila bych ho přimět k zamyšlení, co a jak vidí on... případně si myslím, že řešením může být návštěva odborné poradny, či pomoc sexuologa... Možná tohle ani nepotřebujete, možná jste jen vyhoření z mateřství či jak to říct. Nepíšeš, jak jste na tom s hlídáním, jestli máte vůbec šanci trávit i nějaký čas jen sami dva s mužem bez dětí...
Mně se mateřská a rodičovská dovolená docela líbila, bylo super trávit více méně veškerý čas s dětmi, vidět jejich denní posuny... ale z pohledu manželství to bylo docela dost náročné. Času měl málo - hodně se věnoval práci, a pak když už někdy byl doma a měl čas, tak rozděloval čas na děti a mě. Umím si představit, že to pak vede k vzájemnému odcizení...