Přiznám se, že jedním z důvodů, proč Reflex nečtu, jsou články tohoto druhu - takové bouchnutí do stolu. Ano, je to napsáno svižně, čtivě, líbivě. Ale taky manipulativně. Hází se do jednoho pytle ledacos a pytel se označí nálepkou "okrajování svobody".

Lidé jsou, ať to chceme nebo ne, skupinový druh. Ve skupině vždy platí nějaká omezení. Nejsme druh samotářský, a proto je důsledný individualismus přijatelný jenom pro omezený podíl lidí, pro ty, pro které je z nějakého důvodu výhodný a žádoucí, a je jim jedno, že tím omezují jiné.

Trh se neobejde bez regulace, soužití bez omezování - řešením není zrušení regulace ani bezbřehá osobní svoboda. Bohužel, taková jednoduchá řešení mohou sice sloužit jako chytlavý ideologický slogan, ale v praxi nefungují. Jediná možnost je posuzování případ od případu: je to záležitost míry regulace, míry omezení svobody (ostatně, sobectví jako takové není ztělesněné zlo - sobectví je taky potřeba, jeho potřebnost a škodlivost je otázkou míry).

Omezení rallye? Tak, aby se pokud možno vyloučilo zranění diváků, ale hlavně náhodné oběti. Omezení kouření? O míře lze diskutovat, s ohledem na případné pasivní kuřáky, hlavně dětské, a s ohledem na zdravotní zátěž pro aktivní kuřáky a z toho vyplývající finanční zátěž pro státní zdravotnictví. Doposud všechny posudky, zpochybňující škodlivost kouření, byly placené tabákovými firmami - dejte mi nezávislou studii zpochybňující zdravotní dopady dokazované stovkami jiných studií. Omezení alkoholu - alkoholismus je u nás společenským problémem a rovněž finanční zátěží pro stát. Nejde o samotné pití alkoholu, ale třeba o to, kdy se s pravidelným pitím začíná - proto by dostupnost alkoholu určitě v nějaké formě omezení podléhat měla.