Homoseuxalisté v náboženské podobě skutečně tvrdí, že David a Jónatan měli spolu homosexuální vztah. Nic takového není pravda, ani to není myslitelné. Za prvé, oba byli ženatí, aspoň David měl těch žen více, a to i předtím, než se stal králem. Když byl pronásledován Saulem, tak za ženu měl Saulovu dceru a pak jako pronásledovaný přibral dvě další ženy. Za druhé, právě SZ mluvil velmi tvrdě o homosexualitě, jako něčem, co dělají pohanské národy a co je před Bohem jako jedna z nejhorších věcí. Vedle lidských obětí, čarodějnictví, obcování se zvířaty atd. Pokud by David v tomto selhal, tak by nešlo o tak významnou postavu. Např. o Mesiáši se říká, že usedne na trůn Davidům, mluví se o zbudování Davidova stánku, už v Novém zákoně. David přitom dvakrát podstatně selhal, jednak cizoložstvím a pak ještě tím, že nepřímo zabil jednoho jemu oddaného muže, Uriáše, manžela oné ženy. Za toto selhání ho přišel napomenou prorok Nátan. Mluvil ke králi velmi tvrdě, král toho litoval a Bůh mu odpustil. Nicméně ten hřích měl pak následky v životě Davida, jeho rodiny a celého království. Proti Davidovi postupně povstali 2 muži, jednou jeho sy, podruhý jiný muž, kteří chtěli vládnout místo něj a Davida zavraždit. Snad sem spadá i příběh, kdy jiný syn znásilnil svoji sestru, Davidovu dceru Támar.
Nelze tudíž předpokládat, že by homosexualita zůstala bez povšimnutí.
V Novém zákoně se pokud jde o sexuální morálku ještě přitvrdilo. Zákaz rozvodů krom případů cizoložstva, povolena jen jedna žena, nepočátá se s konkubinátem. Hříchem není cizoložství či smilstvo fyzicky vykonat, ale jen na to pomyslet. V listu k Římanům v první kapitole se mluví o homosexualitě mužů i žen, kde to je opět líčeno jako ta největší ohavnost. Homosexualita je zmíněna i jinde, např. že homosexuálové nebudou mít podíl na Božím království (stejně jako lháři, vrazi, cizoložníci ap.).
Homosexualita má silné zastání v Českobratrské církvi evangelické. Zde je ale dávno běžná praxe rozvodů vč. farářských manželství, kde oba jsou faráři a po rozvodu klidně dál slouží v církvi. Předmanželský sex se toleruje, i když se to neříká na plná ústa, podobně duchovní nevidí nic špatného na masturbaci. Pro tuto církev není Bible Boží slovo, říkají, že Slovo je za Písmem. Fakticky neuznávají inspiraci Bible. Liberální proudy by se asi našli i v Československé církvi husistské a u některých katolických duchovních. I když ti druzí budou ve svých vyjádření opatrní, kvůli oficiálnímu učení církve.
V ČCE jsou i zbožní lidé, zpravidla nejde o duchovní, ale řadové členy, kteří tam z nějakých důvodů zůstávají. Mluvil jsem spíš o hlavním proudu té církve, o nejvýznamnějších teolozích a osobnostech, které tam mají vliv. Ta církev navenek k určitým věcem oficiální stanovisko nemá, na rozdíl třeba od katolické či pravoslavné církve.
Pokud vím, tak homosexualitu silně odmítají luteráni (slezská ev. luterská církev), katolíci i pravoslavní a různé evangelikální církve. Myslím, že právě Ivan O. Štampach byl z katolické církve exkomunikován pro jeho více než vřelý vztah k homosexualitě.