Nechci v žádném případě nacismus obhajovat. Ale myslím, že k tomu, abychom nacismus nebo cokoli jiného, co páchá nebo napáchalo zlo, nestačí prosté odsouzení. Různá přesvědčení nebo ideologie, které mají za následek zlo, je potřeba dobře poznat a odmítnout na základě tohoto poznání, na základě poznání toho, z čeho se to zlo vlastně rodí.

Zabývám se skoro čtvrt století studiem různých nacionalistických, etnocentrických, autoritativních, totalitních, náboženských a dalších ideologií a systémů. Samozřejmě mi to nedává právo na nějaké poslední slovo, to vím. Ale chci jenom říci, že obecný poznatek, který mi vyplynul ze srovnávání a analýz mnoha ideologií, lišících se kulturně i v prostoru a čase, je tento:

Tyto ideologie nemají za cíl konat zlo. Společným myšlenkovým základem je konat dobro. Většinou je to dobro na úkor jiných, většinou je to ospravedlňováno jako dobro většiny na úkor menšiny. Častá je také obrana, která je v naprosté většině z principu vnímána jako spravedlivá záležitost. V nacismu je obojí.

Opakuji, nehájím ani nacismus, ani jeho sociální program, neomlouvám ho. Ale je dobré si všimnout, že třeba Himmler pokládal službu ve vyhlazovacích táborech za obtížnější než na frontě, a to právě kvůli nutnosti přemáhat soucit a lítost s oběťmi. Tedy i jeden z čelných fanatických ideologů nacismu si byl vědom toho, že i "podřadná rasa" může budit pocit vzájemné spřízněnosti (navzdory tomu, že ve vyhlazovacích táborech fungoval propracovaný systém odlidštění vyhlazovaných a jejich sociálního i fyzického oddělení od vládnoucích), ale její zničení ospravedlňoval prospěchem lidstva jako celku.

V pozadí všech genocid stála buď snaha prosadit nějaký cíl, pokládaný za většinově prospěšný, nebo pocit spravedlivé obrany, či obojí. Stalin pravděpodobně, zejména v pozdních letech, udělal ledacos zlého ze zlomyslnosti, prostě kvůli tomu, že si směl dovolit všechno, prostě pro ten zážitek absolutní moci. Jinak ale základem komunismu bylo rovněž prosazování dobra. Náboženské války byly vedeny s cílem prosadit nějaký cíl, který byl ztotožňován s obecným dobrem. A tak dále a dále.