provozuje už léta "divadlo jednoho herce" - one man show . Není to ovšem divadlo přiznané, je to mystifikace, tedy divadlo, tvářící se jako reál. Předstírá skutečnost, zatímo opravdové divadlo přiznává, že všehno je jen "jako", že jde pouze o ZNAK SKUTEČNOSTI..

M. Z. není hloupý a moc dobře ví, že nic z toho, o čem ve sněmovně mluvil, nebude realizováno. Jako autorskému herci o to ovšem Milošovi vůbec nejde, touží po něčem jiném: Po potlesku publika, nejraději ve formě "standing ovations", jak to zažil na sjezdu ČSSD v Ostravě. Na rozdíl od V. Klause - bytostný populista.

Jakkoli dobře placený, je M. Z. hercem amatérským, podprůměrným. Vykazuje sice slušné improvizační schopnosti - souvislé mluvení spatra působí vždy autentičtějí než čtení z papíru. Kazí to ale jak bezobsažností tak i formou - zoufale nudným výrazem. Jeho projev je projevem "uspávače hadů", chybí jakékoli "větné členění". (Tím trpí i B. Sobotka, ze kterého řeč také teče jako jednotvárný kolovrátkový proud.)

M. Z. se má za rétora. Mluví pomalu nejenom proto, že text nemá napsán a musí jej zároveň tvořit (to je ta autenticita, pozitivum), ale především ze samolibosti: soustředění pozornosti celého okolí (a kamer!) pouze na sebe si vysloveně užívá, podobně jako třeba M. Sládek, V. Mečiar nebo V. Bárta (všichni vždycky bez papírku!).

http://neviditelnypes.lidovky.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A130508_220515_p_cirkus_nef&all=Zobrazit+p%F8%EDsp%ECvky