Bin - nejsem pro vysídlování, pro umisťování Romů do ghet - a ano, chápu taktéž, že nedostávají nic navíc proti zákonu - že jsou protěžování, to ale jsou, protože mají kvanta iniciativ, které zasáhnout ve jménu boje proti diskriminaci. Ale vadí mi, že moje děti nesmějí volně chodit po sídlišti, protože by se mohly stát obětí loupeže gangů malých Romů a jediné, co mi strážci zákona řeknou, je - tak proč tam lezli, tam neměli co dělat. A není to žádné gheto, je to sídliště, donedávna naprosto běžné, které se stává ghetem - ale bohužel je tam sportoviště. Chci říct, mám pocit, že mám povinnost a z práv toho moc nezbylo, ale druhá strana že má jen ta práva. Ano, ani já bych s nimi neměnila. Když byl syn v nemocnici, tak vedle ležicí malý Rom se ptal, proč se tam učí, k čemu to je. No protože bych moc zameškal. A on - na co se učit, na důchod se učit nikdo nepotřebuje, proč to neděláš jako já, až mi bude 18, tak dostanu hned důchod - asi myslel invalidní. Nevím, možná byl třeba hodně nemocný, ale já myslím, že to vidí ve své okolí - každý je závislý na dávkách. A vadí mi taktéž tohle - pokud oba z rodiny pracují za téměř min. mzdu, mají v podstatě stejně jako ten, kdo vůbec nepracuje - ovšem ten navíc ušetří náklady za dopravu, čas, stresy....... Ale všichni víme, že úřednící jsou prostě vstřícnější k přiznávání dávek Romům než většinové populaci.Lecjaká žena se rozmýšlí, zda druhé dítě a kdy, zda na to bude mít, ale u Romů jsou děti základ a Romka začne rodit někdy v šestnácti a rodí, dokud to jde a dětí má požehnaně. Ale to opět nejsou příští daňoví poplatníci, jen příjemci dávek. V Bulharsku se mě ptala bytná, proč u nás Romové mají tolik dětí, jak je uživí. Říkám - z dávek. A ona - a proč jim je dáváte? Kdybyste jim je nedávali, tak by si to rozmysleli - u nich prý vůbec není běžný tak velký počet dětí - ani u Romů.