Jo, ten příběh může mít řadu úhlů pohledu...

Pokud by vedle sebe stály 2 možnosti:
- starší dítě má 3 roky, mám se kam vrátit do dobře placený práce, takže utáhnu hypotéku i sama, dítě může vyzvednout občas babička
x
- pořídím si druhé dítě, v práci mi řeknou, že za 3 roky už se mnou počítat nebudou, babička řekne, že 2 děti hlídat nezvládne, chlap, co prchl, je na tom tak, že výživný nebude...

taky bych ten potrat dost zvažovala, protože ty rozdíly jsou moc veliký.

Ale - jestli na tom budu podobně s dítětem i bez, tj. např. hypotéku sama určitě neutáhnu, k babičce se vejdem 2 i 3, stará práce není nebo nic moc... tak bych si dítě určitě nechala.

Jinak, když už do toho jít, tak holt bohužel s plným vědomím toho, že to je krutý zásah i do mé osobnosti a že si to asi vyžeru. Ale takových rozhodnutí každý z nás párkrát za život udělat musí. Takže držím palce, ať jí rozhodnutí přinese spokojený život.